Jsem tak vystresovaná z toho, že se zase něco zhorší, že strachy nemůžu ani pořádně jíst. Ráno mi paní primářka dala naději, ale zas se děsím žloutenky. Tobínka jsem přiložila v 8:30 a vypil 18ml, pak jsem mu něco nastříkala stříkačkou, ale jelikož už nevážíme před a po

Tak a zase další ŠOK!. .. tohle Vám nepřeju, je to prostě jak na tobogánu. Je 17.6.2015 kolem sedmé ráno a ranní doktorka mi oznámila, že náš váhový pokles je 11%- panebože, jakto?. Kdyť kojím!.

Naše první společná noc začínala slibně, kdy jsem ho nakojila, přebalila, převlékla, pomazlila apod., ale po 2hodinách spánku se spustil hrozný řev, přikládala jsem k prsu snad každou hodinu a zbytek času sem ho mazlila. Nakonec to byly prdíky. 3x se pokakal a plakal... paní doktorka nám řekla,

 Po víkendu jsem viděla, že malý se stále drží... váhově jsme se konečně ustálili a naše váha byla kolem 2300g.. Tobias se rád chytal prsa a sál, i když jsem si začala uvědomovat, jak moc ho to vyčerpává. Byl tím spavějším miminkem, ale to prý nedonošeňátka bývají.. nechápala jsem, proč můj chlapeček nekřičí,

Co jsme zvládli dva dny bez hadiček, tak mi bylo oznámeno, že v 11 máme první kojení ... malej byl přesunut na výhřevné lůžko na "izolaci"- není to už ta klasická "hadičková" jipka, ale oddělení neonatologie pro nedonošená miminka, kam k němu

 Jo tak to ráno, kdy jsem už pátý den šla na vizitu na JIPku a sama jsem

 Sekundy, minuty, hodiny, dny v nemocnici?. Ani vteřina nejde dopředu, když chcete vidět pokrok, máte pocit, že na něj čekáte i několik měsíců- ač to jde výrazně rychleji. V noci nemůžete spát a všechny myšlenky a sny se odráží v negativní vidinu budoucnosti, protože vidět budoucnost růžově, když

Myslela jsem si, že mlíčko nám pomůže a už půjde vše jen nahoru a brzy budeme jen spolu. Jenže opak se stal pravdou.. Tobík měl podezření na problém se srdíčkem, prý se tam nemusí douzavřít nějaké části, jako ostatním miminkům po porodu a tím pádem by tam mohla vzniknout vada. Byla jsem hotová z toho, že můj dvoudenní