oční kontakt..

 v den, co Tobík začal koukat tzv. Face to face- začala jsem ještě víc milovat chvíle s ním- včetně nočního krmení. 

nejdříve jsem přemýšlela proč se na gauči vzteká a pak jsem na to přišla :D překážela jsem mu ve výhledu na tělku! To je hrůza je mu měsíc a už mi bude říkat, kam si mam sednout?:D

I tohle nás všechny jednou muselo potkat, já vím. Nedokážu. Ani popsat, jak je báječný, když pláče hlady, já si ho vezmu k sobě a začnu ho krmit- přestane plakat a otevře svoje krásné modré oči! :) je to ten nejkrásnější pohled na světě. Koukne na mě a spokojeně hltá mlíčko. 

 Je krásný, jak mě chytne, jak se rozhlíží do stran, jak má přehled, kdy zmizíme z ložnice a když mu někdo dává dudlík, tak se rozhlidne, zda tam ještě je a když ne- tak udělá tfuj a dudlík je venku :D zakňourá a můžeme si do nekonečna, kterým je naprosté vyčerpání, po kterém přichází spanek- lítat k postýlce a nadávat dudlík! :D

Vyčůranost nás sice všechny občas štve, kor když nás ruší od spaní.. ale?.. pro mě je důkazem toho, že se Tobik hrozne snaží a lepsi!:) důkaz toho, že je Tobík OK!