máma u doktora!.

Aneb prohlídka po šestinedělí.. 

Nikdy bych neřekla, že to bude takové, jaké to bylo.. nesla jsem si v peněžence peníze na hormonální tělísko a říkala jsem si, že za chvíli to mám za sebou. Přemýšlela jsem, jak asi bude zavedení tělíska bolet, protože i když se říká - přežila sem porod, tak přežiju všechno, tak sem tušila, že jaká koliv kontrola.. "tam dole" nebude procházka růžovým sadem!.

Můj pan doktor byl zrovna s akutnimi bolestmi zubů u lékaře a mě ošetřovala jiná paní doktorka- ale znala jsem ji z dob, co jsem ležela na "udržovačkách". Byla velice milá a koukala na Tobíska a říkala, že to snad ani není možný, jak je krásnej a říkala, že by takové miminko taky brala:)..

Pak přišla ta chvíle, lehnete si na lůžko a roztahnete nohy do praku- od porodu jsem takhle neležela:/.. a úplně se mi to vybavilo. Pak řekla doktorka, že to bude nepříjemné a že se pokusí to neprodlužovat. 

Zrcadla? To nebyla žádná sláva, ani netuším, zda to bylo jen tou psychikou nebo tím, že to "tam dole" ještě není to pravé ořechové. 

Paní doktorka mi řekla, že už mě mé šití apod. Nijak neomezuje- tím, jak u toho mrkla, naznačila, že máme v sexu zelenou :D ale poznamenala, že to nemusí být takové, jak před porodem, že nejsem ještě 100% zahojena a ať jsme opatrní. 

Udělala mi cytologický stěr a řekla, ať si zavolám cca za 3 týdny a domluvím se na tělísku. 

Uff, přežila jsem to bez problémů ;) a konečně domů!. 

Ps: musím říct, že celé těhotenství jsem na gynekologii chodila rada- ještě radši na velké ultrazvuky, kdy jsem mohla vidět Tobíka.. a teď? Zpátky se vrátily ty nepříjemné pocity a už tam budu chodit ráda jen, co bude nutné :D!.