UPOZORNĚNÍ: v článku se zmiňuji o sexu, tak kdo s tím má problém, ať to nečte.)
Ano pověstné šestinedělí,... žena se bojí šití, pak vypadávání stehů, nekonečné očistky a pak už konečně zahojení.. Já jsem měla jen pár vnitřních stehů a nástřihu hráze jsem se vyhnula, za což jsem moc ráda.. ale stejně jsem cítila, jak kdyby ta má "ehm" byla taková jiná..
Můžeme jí říkat třeba "Julča"- to mě naučila v dětství moje babička.. :D Doufám, že nikoho moc nepopudím svým "sprostým" článkem, ale i tohle k životu patří.
Já jsem si načetla spoustu článků o tom, co se v těle děje a jak to probíhá. Po porodu pro nás začal přísný celibát už jen proto, že jsem se bála a nechtěla jsem si nějak ublížit, jen kvůli tomu, že vůle nebude dost silná.. no nebudu říkat, že nebyla chuť, ale zůstávali jsme striktně jen u líbání a mazlení... říkala jsem manželovi, že než mi dají tělísko, tak musíme koupit prezervativy, protože si nemůžeme dovolit, abych se svými zhoršujícími se zdravotními problémy- otěhotněla.
Nehledě na to, že v šestinedělí je žena nejvíce "chytlavá" a znám takové, co se z toho sotva dostaly a už v tom byly znovu!.
Manžel mi v průběhu posledního týdne šestinedělí div nemával krabičkou durex kondomů před obličejem, abych pochopila, že je teda připravený. (Chtěla jsem mu připomenout jeho větu, kterou mi říkal předchozích pár týdnů "přeci jsem si Tě nebral, abych souložil s kondomem" :D.. no možná to řekl více z vostra:D)
Pořád jsem se bála, protože se mi prostě zdála taková celá menší..:D ... (ježiš asi to zní dost divně, já vím ;) no a hlavně jsem se bála, aby mi pak doktor nevynadal, že jsem si něco udělala, ale na druhou stranu jsem toho přečetla vážně dost a ještě jsem se bavila s těmi, co si to už prošly... některé vydržely dva dny, jiné týden, další 2týdny a pak mám i kamarádky, co jsou 1,5roku od porodu a na sex a jiné hrátky se pořád necítí.
U nás ten konec šestinedělí proběhl příjemný večer, kdy malý usnul v ložnici a my jsme se mazlili v obývacím pokoji, po dlouhé předehře jsem dala svolení k tomu "to" zkusit, ale ...
Manžel byl obezřetnější a nejjemnější, než kdy jindy... snažil se pomalu (nejvtipnější byla ta scéna, když si představíte, jak svítíme mobilem na krabičku kondomů, jeden rozděláme a společnými silami se ho snažíme "správně" nandat:DD- no super, co Vám budu povídat, ale část vzrušení rychle opadne, když koukáte na "mastnou punčochu") .
Dostal se do mě, ale prostě mi to nebylo tak příjemné, jak bych si to představovala.. rozhodně jsem se na tu bolest soustředila víc, než kdy jindy.. ale prostě do konce jsme to nedotáhli. Asi to chce trochu tréninku :D... Sama jsem poznala, že tam je větší ouzko :D a tím pádem můžu všem manželovým kamarádům vysvětlit, že to, že žena rodí- neznamená, že ji má jak "vrata od chlíva"!. Právě naopak.. nemůžu tomu říkat bolest (bolest to byl prostě porod), tohle bylo jen nepříjemné.. ale nejsem zvyklá na kondom, tak to možná tlumilo ten prožitek..
Bolelo mě to jen na jedné straně, jakoby to dřelo a chvílemi šlo úplně jinám,.. ale co no. Beru jako pokrok, že aspoň "tam" jsme se dostali. V úterý mi snad doktor už dá konečně to tělísko a bude to lepší (doufám v to!) .. ale je to tak, že zrovna já budu ten případ, co asi potřebuje trochu trénink a ono se to zase dostane do starých kolejí J...
Trauma neproběhlo a tak jdeme spát! :D a do úterý celibátu nazdar! J
PS: omlouvám se, jestli jsem někoho nějak pohoršila.)