já tady za chvíli CHCÍPNU!.

Jak vznikl název pro můj další článek?. No opravdu jednoduše, dostaneme se k tomu... 

Dneska bych si vážně dala pohlavek- vstávala jsem v 5- malého jsem dala do manželské postele a spala s ním i s manželem do půl 7, po probuzení již byl manžel pryč (měl v 7hod sraz v Praze jen na otočku) no a ráno začalo- čištění zubů, odsávání mléka, krmení, odříhnutí, přebalování, oblékání sebe a malého, balení věcí na celý den, co nebudeme doma, snídaně- klasicky jogurt za chůze, ... ááá malej se chce mazlit a nechce spát, vaření kafe tchánovi, který se před dovolenou přišel rozloučit, žehlení vlasů, poklízení kuchyně, vymývání lahviček, balení mého oblečení a manželova a co teď?. Miláčku namaluju se, láknu si nehty a natupíruju si vlasy, ale BUM!. malej ublinkává a není vše sbaleno, takže se vzdám všeho a malovat se, česat a lakovat nehty?. To není pro matky na mateřské. 

Ježíš kolik je?- už půl deváté, musíme vyrazit. Připevnila jsem malého do autosedačky, hodila jsem na sebe legíny, košili a conversky, zkontrolovala peníze a doklady a už letím s autosedačkou ze schodů směr garáž. Manžel evidentně tak utahaný není a všechno stihl- dojet do Prahy na otočku, což je záležitost 20minut (tam i zpět dohromady), pak si stihl nagelovat i přistřihnout ofinku, obléknout se a tím to skončilo. 

Takže zase já jediná jsem na focení do ateliéru jela jako ta s odflákle vyžehlenými vlasy, bez makeupu- ani jednoduchý pudr sem nestihla (a to se mi udělal po 181651561letech super beďar- jeden, ale na nejlepším místě pod nosem:/), v lehce poslintaném tričku a nedbale poblité košili.. hlavně, že kluci byli šik!.

Na focení jsme strávili necelé 3 hodiny- pózy, štelování našeho broučka, svlékání, oblékání, pžebalování, krmení, uspávání, mazlení a krafání :D ... po náročném focení jsme se vydali na rodinný oběd za tátou a jeho manželkou, kde se točilo to samé- přebalování, krmení, blinkání, apod.. a ještě musí být člověk pořád vzhůru a lehce šik, protože to je co minutu nová návštěva, aby každý kouknul na Tobíka.

V tu chvíli už Jakub usínal na jídelním stole a tať ka říkal, ať jsem v klidu, že je unavený celý týden z té práce, tak jsem ho nechala. Kolem třetí až čtvrté odpoledne mi sám navrhl, že se stavíme za kamarádem 60km dál, tak jsem mu zavolala a jeli jsme- hrál se minigolf, bylo se na večeři a klasické přebalování, krmení apod...
Po cestě domů mě začaly opět neskutečně bolet oči (o tom podrobněji zase jindy) a tak jsme se bavili, po příjezdu sem se pochopitelně dočkala jediného- vyndal kočárek z auta a já?. Šla jsem malého odnést domů, svléknout ho, převléknout  a přebalit do pyžamka, taky jsem ho nakrmila (po 20ml sem poprosila Jakuba, aby dokrmil, než poklidím kuchyň)- u spaní začal zase na půl spát a po chvíli se ptal, zda mlžu jít dát malého odříhnout, tak sem ho dala odříhnout, pomazlila a nesla jsem ho do postýlky, zapla jsem chůvičky a šla jsem domýt lahvičky, kelímky na mlíčko, dudlík a savičky... odkládám na odkapávač a zjistím, že železná zásoba mlíka na noc není, takže jsem šla odsávat- na každé prso jednu odsávačku a jedeme, ale elaktrika mi vytahala jen 15ml, takže jsem dalších asi 150ml odstříkala manuální.

Šla jsem to rozlít do kelímků, uzavřít a připravit dle času do lednice. Po cestě jsem si ulovila pár třešinek a šla jsem si dát rychlou sprchu, malý pofňukával, tak jsem letěla mazlit a zase uspávat a pak?. Došla jsem za manželem, zda si spolu nedáme sprchu a on v rozespalosti říkal něco o sedačkách- asi se mu něco zdálo. No a když jsem ho probrala, tak říkal, co ?... a už nevěděl, pak na mě vyjel, že z toho tady už za chvíli chcípne.. tak jsem se zvedla a odešla jsem společně s notebookem a mobilem spát do ložnice a jeho jsem nechala dál spát na gauči- usnul a ani netuší, že já už jsem v posteli.

Vím je to blbost, ale jsem na sebe naštvaná, že doma není vygruntováno, ale jsem KO!. Potřebuju spát- za chvíli vstávám k Tobíkovi a poklidím prostě ráno... ono by to všechno bylo za hoďku pofackovaný, kdybychom malého dali spát a ve dvou bychom se na to vrhli, ale s tím nemůžu počítat, když manžel chodí do práce a já jsem přeci "JEN" na mateřský!.

PS: občas si říkám, ať si ten můj týden zkusí, jak uspěje.)