berte nohy na ramena!.

no rozhodně to není celý tak závažný, jak to na první pohled vypadá- dle názvu :D.. ale věřte mi, že vyplašená jsem byla opravdu skoro k smrti ...

Od doby, co jsem se přestěhovala na vesnici, kde je sice moc hezky a v sámošce víc draho, než v Praze- ale takovej plyn?. Ten tu ještě nikdo nevykopal :D!.
Docela jsem se divila, že na celý zeměkouli existuje místo bez plynu! :D ... jestli takové neznáte, tak Kostelní Hlavno je zdárným úkazem!. 

jo hned jsem byla označena za největší měšťačku, co je zvyklá na plynový topení.. ale co no!.

časem jsem se začala smiřovat s představou, že celou zimu budu lítat s polínkama do kamen a nebo s kýblem černého uhlí- fuj!. ten smrad, když šel manžel zatopit?. hrůza!:D docela jsem si zasteskla po plynovém topení .)

..ale musím uznat, že tu bydlíme skoro rok a ještě na mě nedošlo- nemusela jsem jít zatopit, ani přiložit.. :)

Když jsme si na domečku dodělávali topení, tak manžel koupil skvělý kamna, ale toho uhlí, co se do nich musí naložit?. a když jsou za*raný, tak je to taky zážitek- hodinu se v nich hrabe a pak přijde domů černej, že bych se ho i lekla a vyhnala ho (mám lehce rasistické sklony) :D 
no, ale je fakt, že teplo nám je!. 

Jen mě štve, že tam musí manžel běhat- přikládat, zatopit apod.. už jsem si docela zvykla, že je teplo zachvíli, tak sem celá šťastná, když je mi kosa a vydá se zatápět.)

Jenže co se dneska NEstalo... kdyby to vyprávěla moje babička, tak by to začalo asi stylem- normálně jsme málem přišli o bydlení, začalo se čoudit, hořet a tak jsem popadla Tobiase, rodinné album a křičící jsem letěla ven na mráz, kde jsme se shovali a čekali až to bouchne.. :DDD 

no dobře, ale nevypráví to moje babička, ale já- takže trochu pravdy :D ... nahoře v patře máme v obývacím pokoji kamna, co slouží spíš jako dekorace, my je od dob, co jsme se nastěhovali nepoužíváme, protože máme dole v kotelně už velká, co nám teplo rozvádí do radiátorů. 

sedím si takhle s malým na gauči a posloucháme písničky, malý si zakňoural- asi nás trápí hladík... tak jsem si přelila mlíčko- zrovna jsem měla pár minut odsáto na stole v odsávačce, tak jsem to přelila do lahvičky a zabořila mu to do papulky:D :) ...
spokojeně si "bublal" do lahvičky od Aventu :D.. a já jsem se spokojeně kochala tím, jak mu to už "všude" neteče a snaží se:)... chválila jsem ho a hladila- ale nesmím ho hladit moc, protože pak začne usínat a pak už je jen šance ho nelidsky budit a nutit dopít alespoň tu "padesátku" ... zvládl "šedesátku" a já jsem pokládala lahvičku na stůl.. v tom jsem zacítila kouř a malej kucknul... čapla jsem ho bez deky a bez všeho a běžela jsem z obýváku pryč dolů ze schodů až na zahradu, kde už stál můj manžel, který nic netušící slyšel můj křik.. 

Volala jsem na něj, ať jde rychle nahoru, že naše "nepoužívající" kamna chrlí kouř a že se tam nedá dýchat.. lekl se a běžel nahoru zatímco jsem se s malým přesunula do kuchyně, kde nebylo zakouřeno. Rychle jsme přemýstili dečku a jeho věci, aby to nenačichlo a aby mohl ležet vedle v jídelně na dece na zemi.) ... 

(jo a ještě vsuvka- krásně si při mém maratónském běhu ze schodů odříhl- ani si neublinkl a že byl v dost kritický poloze- já bych v té poloze asi ječela:DD )...

no manžel se zavřel v obývacím pokoji a porval se tam s kouřem- no mohla jsem si představovat, jak tam vletí v hasičském oděvu a začne hasícím přístrojem hasit škody, zde napáchané.. ale on spíš dovřel kamna a otevřel okna :DD ...
no i tak ho můžu považovat za našeho hrdinu. 

Příčina je spíš nejistá a proto jsem vyžadovala dnes netopit s komentářem, že bych se ráda dožila rána. Radši si vezmu deku navíc (ještě štěstí, že je konec června s vyhlídkou na ty teplejší dny v roce, které mají víkend pronásledovat) ,... 

no vyděsilo mě to, co vám budu vyprávět.. ale už je to tak hoďka, dáme sprchu a půjdeme se přesunout do snad již vyvětraného ;) dobrou T.