mateřská "DOVOLENÁ"... ?!.
Jo!. Tohle vymyslel tak možná chlap:D ... úplně vidím ty xichty- jo ty jsi na mateřský, to já musím chodit do práce a vydělávat (naštěstí tohle já doma nemám :D, ale určitě někdo ano)...
V těhotenství u většiny žen začíná mateřská slibně- valíte se sice s břichem, které vám už nepřekáží jen při sexu, ale i při nazouvání bot a i při spaní, vzdycháte, jak už chcete rodit, ale hlavně se těšíte z připravování výbavičky, otíráte prach a připravujete kočárek.. dobalování tašky do porodnice?. Já sama jsem se v tom vyžívala, psala jsem si seznam, studovala, co kde kdo potřeboval a dokupovala věci... nejvtipnější bylo, že kvůli riziku předčasného porodu jsem měla na prosbu ošetřujícího gynekologa zabaleno od 30týdne těhotenství a stejně, když mi na 35+5 praskla voda, tak jsem v nemocnici postrádala pantofle, pití a kalhotky, i když ty jsem fakt už nepotřebovala- nedošlo mi, že rodit budu bez nich :D !.
Vtipné bylo, že jsem s sebou měla kondicionér, mýdlo s extraktem růže apod:D .. – vyloženě věci, které v tu chvíli "hlavní chvíli" potřebujete :D – kondicionér jsem stejně nepoužila a mýdlo s růžemi?. Taky ne !:D protože jsem se kvůli malému myla jen v dětském "batoleti" a intimním neparfémovaném mýdle, aby ze mě pořád cítil tu "maminku" :D...
(sprcháč s růžema zkusím asi až po šestinedělí:D, abych voněla tatínkovi :D)...
Po porodu to teprve nastává!. Sice vám v tu ránu přestane překážet obří pupek, protože už máte jen "pupek" .., ale většinu začínají bolet stehy po šití, cítíte stahování dělohy, jste unavená a rozhodně víte, že už NIKDY nechcete další dítě (ale ono to přejde.. 5hodin po porodu jsem sice věděla, že jsem rodila, ale už jsem si nedokázala vybavit, jak to bolelo- ale podle všeho to fakt bolelo:D- aspoň jsem to říkala).. dostanete mimíska na pokoj a začíná "dovolená"- přebalování, koupání, prdíky, říhání, kojení, kojení a zase to kojení, mazlení a nekonečně dlouhé chvíle, kdy vám miminko konečně usne a vy se nemůžete vynadívat na jeho krásu.
Jako maminka chlapečka můžu podotknout, že Tobias mě neušetřil ani "počůrání" – ano, to ho moc baví. Jakmile se rozdělala plena, už jsem to měla mezi prsama (chvíli jsem zvažovala použití již zmíněného růžičkového sprchového gelu, ale ne sestřička říkala, že se to "vstřebá") :D ... hned si říkám, tak to můžu být ráda, že mě nepo* - jo aha! zrovna se staloJ ..
UPOZORNĚNÍ!. Nedivte se, že Váš chlapeček nemá počůranou plenu a neptejte se, kdy začne čůrat, protože se Vám to vrátí přesně tak, jako mně.
Je to krásné období, jen nesmíte mít "ječouna", "křiklouna", "neprdíka" – 3 charakteristiky těch "horších" stavů dítěte, se kterými jsem se na našem "dvoulůžáku" setkala.
Začnu "ječounem" ..chlapeček, který ječel, že mě to budilo ze spaní tak, jako kdyby na mě řvala moje matka, po tom, co právě zjistila, že jsem domů přitáhla až k ránu a ještě úplně na mol, zatímco bych předstírala hluboký spánek v čistě vypraných peřinách, ale na sobě bych měla super trendy hadříky načuchlý až hnus!. ... Ječoun je miminko, které se přisaje k bradavce a je ticho, ale jakmile ho dáte do postýlky, tak to začíná... nejlepší recept, který jsme na ječouna s jeho maminkou vymyslely bylo- mít ho v posteli a tam byl klid.
Při přebalování se projevuje, jak kdy- takže vlastně až na postýlku, která je jeho silným nepřítelem je to i hodný miminko.
A třetí miminko, které jsem za dobu svého pobytu potkala bylo "neprdící"... vážně mi ho bylo líto, ale i já jsem jasně viděla příčinu. Maminka byla oproti mně sice poctivá a své "mlíčko" nešidila, jako já- moje strava ze starých rohlíků a třešní se zlepšila až doma, když na mě už nedopadal stres. Jenže maminka neprdícího miminka si ráno dopřála 4 čerstvé bílé rohlíky, margarín, salám, sýr, 100% džus, kávu- pila s mlékem, tak to ji podle ní omlouvalo a nějakou sůšu nebo perník. Malá trpěla jako blázen, snažila se prdět, ale nešlo jí to... plakala a plakala. Nakonec se to neřešilo "upravením" stravy, protože maminka se rozhodla, že si miminko bude muset zvykat, ale rourkou- jauky:/ ...
No a víte, co je ODMĚNA?. Moje miminko, můj Tobias.
Umí plakat, kňourat a naštěstí i prdět!. Kňourá ve chvíli, kdy je mu zima/teplo, když mu vypadne dudlík a nedaří se mu ho nacpat zpět do pusinky, když se chce mazlit a nebo na sebe jen upozornit. Pláče když má hlad a zakřičí, když už mi ohřívání mléka vážně trvá :D a nebo když má "durch" plenuJ... a prdí krásně- nikdy jsem nečekala, že budu tak šťastná, když si moje dítě prdne nebo odříhne, protože vím, že ho nic nebolí.) .. .
Kvůli malému se snažím držet stravu (100%džus ředím, pečivo čerstvé jde kolem mě obloukem, čokoládu v malém množství, jogurty a mléko v dostatečném množství a zeleninu a ovoce opatrně, oříškům, vajíčkům a masu v neúplné "uvařenosti" se vyhýbám- ale to už celoživotně a květák, brokolice a jiné nadýmavé potraviny bych si ani nedovolila, protože mi to nestojí ani za jedinou takovou noc, jakou jsem prožila s "neprdíkem" v porodnici.) ..
Tobísek hodně spinká (v noci mi vydrží i 4,5-5hodin) a přes den spíš 2,5-3,5hodiny.. na krmení ho zásadně nebudím (stačila ta muka v porodnici, kde to je vyhlášené jako největší trend), když má hlad, tak si zapláčeJ ... když je vzhůru, tak leží a různě hází rukama a nohama, hledá dudáka nebo si s ním hraje, hází si látkovou plenu přes obličej a prohlíží si svět kolem sebeJ.. nejvíc v klidu je hlavně na hrudníku, kdy slyší moje srdíčko a nedej bože, když je na holém těle, to by "ududal" i tatínkovo břicho :D ..
Je to boží tvor a díky němu jsem začala věřit, že láska na první pohled vážně existuje!.
Ale i přes tohle všechno musím podotknout, že tu "dovolenou" nemám asi pořád správně "zmáknutou" ... vzhledem k tomu, že je jedna hodina odpoledne a já se válím v manželské posteli s Tobískem, který mi drží kus ruky, takže se mi píše vážně "skvěle"... a culí se na mě.
Všude se nám válí počůrané plenky, které jsem nestihla hodit do koše, pak mám dole (už možná) dopranou pračku, kterou bych mohla jít vyndat a dát prát další, pak mám v kuchyni nezaplou a nedorovnanou myčku, chtěla jsem vytírat- nevyšlo to:D, látkové pleny jsou u nás místo utěrky, koberce, bryndáčku, přebalovací podložky i místo stínítka, mobil jsem si ani nedala na nabíječku- je to asi 50cm ode mě a to by byla námaha, nedala jsem si ještě ani sprchu a nepřevlékla jsem se ze "spacího" .. oběd jsem ještě vařit nezačala a večeři manželovi asi udělám časem :D .. na to, že mám hodné miminko jsem docela vytížená:D ...
Ale trocha botelu neuškodí, on pak přijede manžel a do hoďky je vše napraveno.. jenže já se prostě od toho mého kouzelného drobečka nemůžu zvednout... když kouká J...
Ale radši už budu končit- manžel tu je za hoďku, tak aspoň ať to vypadá, že jsem něco dělala:D.